Dolomity 2008

Délka:   349,74 km
Čistý čas:   25:33:56
Vystoupané převýšení:   6734 m
Max. nadmořská výška:   2239 m n.m. (Passo Pordoi)
Max. stoupání:   26%

      Na letošní rok jsme naplánovali první zahraniční kola. Konkrétně do italských Dolomit. Účast nakonec nebyla příliš velká - konkrétně jsme zůstali čtyři: Pavla Kalendová, Lucka Belušiaková, Dušan Zimula a já. Na druhou stranu to byl zase ideální počet pro cestu jedním autem. Dalším důsledkem malého počtu lidí byla nutnost změnit původní plán, kdy jsem předpokládal, že budeme jezdit klasicky z místa na místo a jeden z nás vždycky pojede autem a převeze všechny věci. Takhle jsme se vždycky autem někam přesunuli a odkud dělali nějaké okruhy.

      Cesta do Bolzana nám první sobotu zabrala celý den. Dušan ráno vyrazil z domova přes Humpolec, kde nabral Pavlu, do Poděbrad, kam taky přijela Lucka vlakem z Kolína. U nás jsme na Dušanovo auto přidělali moje příčníky a nosiče na kola, přidali k nim další dva nosiče, které si Dušan půjčil, připevnili kola a naložili všechnu bagáž a po obědě vyrazili směrem do Itálie. A i přes to, že jsme se kromě benzínek vlastně nikde nazastavovali, dorazili jsme do Bolzana až v noci. Kemp se nám podařilo najít bez problémů, ačkoli jsme museli projet celé noční Bolzano na opačný konec. Trochu mě překvapilo, že správce kempu neuměl italsky, ale domluvili jsme se s ním bez problémů anglicky.

      Zpáteční cesta z Berchtesgadenu byla mnohem kratší, než ta do Bolzana. Nejprve jsme zavezli Lucku do Kolína, pak jsem v Poděbradech vystoupil já. Rozebrali jsme zase nosiče a Dušan s Pavlou pokračovali k domovu.

      Škoda, že nás počasí donutilo opustit Dolomity a přesunout se do Německa. Ne že by v okolí Berchtesgadenu nebylo hezky, ale v Itálii zůstala spousta plánů nerealizována. Např. do Cortiny jsme se vůbec nedostali. Tak nezbývá než věřit, že se někdy v dohledné době podaří se tam vypravit znovu a projedeme, co jsem tentokrát nestihli.