Sobota 2.7.

Délka:   49,07 km
Čistý čas:   4:01:01
Průměrná rychlost:   12,2 km/hod

Informace o zajímavostech podél cesty.

Informace o zajímavostech podél cesty jako dokument MSWord.

      Sraz jsme měli po 13:00 hod. před hotelem Diplomat u kulaťáku. Vyráželi jsme jen ve dvou, protože ostatní se měli připojit až v neděli. Přišel nás vyprovodit Marek, který kvůli zdravotním problémům nakonec nemohl jet. Počasí zatím nevypadalo nic moc - bylo zataženo, ale o západu se začínalo projasňovat a začalo být docela teplo.

      Vyrazili jsme po cyklostezce 77 z Prahy na Okoř. Nejhorší kopce jsme absolvovali hned na okraji Prahy, když jsme přejížděli přes Šárecké údolí. Pod Okoří jsme si dali oběd z vlastních, na začátku poměrně značných zásob a pokračovali k Buštěhradu. Tam se nám nechtělo zajíždět do středu města po staré dlažbě, tak jsme bez velkého zastavování pokračovali do Lidic. Tam jsme si z terasy prohlédli celý areál a jeli dál ke Kladnu.

      Do Kladna jsme přijeli přes nějaký lesopark. Na kraji sídliště jsem ztratili značku cyklostezky a podle mého "kompasu" prokličkovali nekonečnými paneláky a začali hledat centrum a nějaký kostel. Po nějaké době jsme dorazili do historického centra, které se v podstatě sestává jen z náměstí a jedné ulice. Mši měli na náměstí v kostele od 10 hodin. To bylo pro naše plány tak akorát.

      Z Kladna do Vinařic jsme se sice dostali trochu jinudy, než jsem měl naplánováno, ale to nebyl ten zásadní problém. Ve Vinařicích jsme totiž zjistili, že kemp, kde jsme měli první noc nocovat, nefunguje. A protože nejbližší jiný byl asi v Praze, nezbylo nám, než přenocovat na místě. Vlaďka našla hezké místo, kde bylo pár zavřených chatek (asi místo, kde býval kemp), a kde jsme se utábořili. Jak jsme postupem času zjistili, rozbili jsme ležení na oblíbené pejskařské cestě - za večer kolem prošlo možná dvacet venčících se psů se svými páníčky.

      Po večeři jsem nechal Vlaďku v "kempu" rozjímat a vydal se podívat na Vinařickou horu - místní sopku. Protože už bylo dost pozdě, fotky se moc nepovedly, ale rozhled z hory byl hezký. Vrátil jsme se až asi v půl desáté. Vlaďka už se začínala bát. Jediným problémem našeho bydlení byl nedostatek vody.

Fotky